Mourovaté kočky

Asi před týdnem se na zahradě mojí mamky objevila mourovatá kočka a nechtěla se už od ní hnout. Nikdo se o ní nehlásil a kočce se tam evidentně moc líbilo, protože si rychle své nové dvounožce obmotala kolem tlapky a já si uvědomila, že bych vlastně mohla jeden článek věnovat právě mourinkám.

Každý je považuje za ty nejobyčejnější kočky, které si dokáže představit a v útulcích proto často zůstávají mezi těmi posledními. Z útulkových koček vždy mezi prvními nacházejí nové domovy koťata nebo kočky s delší srstí, pak to bývají kočky šedé (modré), zrzavé, bílé, tříbarevné, černé a až pak někde na konci jsou mourinky. Přitom moje zkušenost je taková, že když se stavíte na návštěvu v nějakém útulku, tak mourinky jsou u vás jako první. Okamžitě s vámi navážou kontakt, chtějí se nechat pomazlit, otírají se o vás, snaží se na sebe nejvíc upozornit a většinou si vaši pozornost užívají natolik, že vás skoro nechtějí pustit domů. Tak moc mají lidi rádi.

Tyto kočky, které mají svůj původ v Evropě, ale nejsou uznané jako samostatné plemeno, jsou nejvíce podobné divokým kočkám. Bývají rády za přístup ven na zahradu, kde se mohou vyřádit. I přesto, že milují lidskou společnost, tak se dokáží dobře zabavit i samotné, pokud k tomu mají možnosti (lezení po stromech, lenošení v květináčích nebo na trávě a sledování okolního dění). Bývají přátelské, komunikativní, mrštné a učenlivé.

V angličtině se tyto kočky označují názvem „tabby“? Ke vzniku tohoto označení se váže jedna teorie. Údajně znamenalo původně označení pro hedvábí. Hedvábí pocházelo z oblasti Attábíja v Bagdádu. A ve 14. století se hedvábí nazývalo středofrancouzským termínem „atabis“, který se brzy změnil v „tabis“ a přeložil se do anglického slova „tabby“. Takže by se to dalo přeložit jako hedvábná kočička – to zní ale hezky, že? 🙂

Mourovaté kočky patřily mezi první ochočené kočky

Další zajímavostí je, že se podařilo ochočit pouze jeden z pěti původních genetických kmenů divokých koček. A první ochočené domácí kočky byly právě mourovaté kočky. Tyto první domácí kočky byly pravděpodobně mazlíčky středomořských zemědělců. Zemědělci mívali velké problémy s hlodavci a kočky jim pomáhaly tento problém efektivně řešit. Mourovaté kočky jsou tedy nejen přátelské a roztomilé, ale také skvělé lovkyně!

Existuje více druhů mourovatých koček?

Ve skutečnosti existují čtyři základní vzory srsti u mourovatých koček: makrelová, tečkovaná, skvrnitá a klasická, která se také označuje jako mramorovaná.

Mourovaté kočky jsou ve Guinnessově knize rekordů

Nejtěžší kočkou na světě byl australský bílo/mourovatý kocour a vážil 21 kg.  Jmenoval se Himmy a jeho majitelem byl Thomas Vyse. Když Himmy v roce 1986 zemřel, bylo mu 10 let a v pase měl 83 cm. Himmy byl zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako „nejtlustší kočka“. No asi to není tak úplně k chlubení, ale je to jednoduše fakt. Já kočičí obezitu nepovažuji vůbec za vtipnou. Spíš mi to připadá smutné, ale to je jiné téma.

Takže pokud vám doma schází kočičí společnice, tak dejte šanci nějaké malé tygřici třeba s nejbližšího útulku.