Jak si vybrat kočku právě pro vás?
Pokud jste se rozhodli pořídit si nového zvířecího člena rodiny a vyhrála to u vás kočka, tak vám gratulujeme! Bude to pro vás určitě zajímavá cesta k poznání kočičího pohledu na svět a možná i toho vlastního. Život s kočkou je rozhodně obohacující.
Tímto rozhodnutím jste ale udělali jenom první malý krůček. Další otázkou, kterou je potřeba si položit: Jaká kočka se ke mě hodí? Tím samozřejmě nemám na mysli fyzický vzhled. Rozhodně nemusíte běžet do koupelny a před zrcadlem zkoumat, které kočičí plemeno je vám nejvíce podobné 🙂 Nicméně, na světe je v součastnosti přes 70 plemen koček a většina z nich má svá specifickou povahu, potřeby, nároky na prostor. Samořejmě, že ne všechny jsou u nás snadno dostupné, ale výběr je i tak poměrně široký. V potaz je potřeba brát nejen jak se vám kočka líbí po vizuální stránce, ale i její povahu, časovou náročnost spojenou s péčí o ní, velikost do které doroste, hlučnost, ochotu trávit čas osamotě, pokud jste často mimo domov.
Základní otázky by teda jsou:
Kolik mám doma prostoru (kočka potřebuje své útočiště, jak velké by mělo být, mám na to místo)?
Mám možnost a chci pouštět kočku ven (samotnou nebo alespoň do zahrady, na terasu)?
Kolik času jí mohu věnovat? (některé kočky vyžadují každodenní česání a péči)
Bude o kočku postárano přes den nebo mám čas jenom večer (většina koček si chce pravidelně hrát a mají rády společnost)?
Cestuji hodně nebo jsem většinu času doma (má se kdo postarat o kočku v čase mé nepřítomnosti)?
Pokud odpovíte na tyto otázky upřímně, můžete rychle vyloučit plemena koček, které pro vás jednoduše nepřichází v úvahu. Pokud žijete například v městském bytě bez balkonu a zahrady a máte málo času, jsou pro vás nevhodné kočky milující svobodu a volný výběh jako: Norská lesní kočka, Evropská krátkosrstá, Bengálská kočka, Sibiřská kočka nebo domácí kočka. Tyto zvířata milují pohyb a v malém bytě bez možnosti výběhu by nebyla šťastná. Místo toho můžete uvažovat o kočkách milujících klid jako Ragdoll, Perská kočka nebo oblíbená Britská kočka.
Důležité je si uvědomit fakt, že většina koček není rádo osamotě. Pokud musíte denně do práce a kočka by měla být celý den sama, stojí za úvahu, zda si nepořídit kočky dvě. Zde je samozřemě nutné vybírat kočky, které jsou snášenlivé k dalším zvířatům. Některé kočky například nesnáší kočky kastrované nebo problém může vzniknout i u koček rozdílné povahy. Když máte např. starší britskou kočku, která má ráda svůj klid, nebude se k ní hodit aktivní kotě. Kočka by mohla být z přítomnosti příliš temperamentího kotěte frustrovaná a tudíž protivná i na své majitele. Navíc některá plemena, jako siamská nebo balijská kočka i tak tráví čas radši s lidmi než s dalšími kočkami. A nakonec, dlouhosrsté kočky jako Perská zase potřebují kažodenní péči o srst a o oči a pokud jich máte víc, tak se čas trávený péčí násobí.
Na charakteru záleží
Pokud žijete ve velké rodině a máte doma často návštěvy, potřebujete přizpůsobivou, klidnou nebo naopak nebojácnou kočku jako je např. Mainská mývalí kočka, Ragdoll, Bengálská kočka, Siamská kočka nebo jiné orientální druhy koček.
Tvrdohlavé kočky, jako například Perská nebo Ruská modrá, nejsou ideální pro začáteníky. Pokud zatím nemáte žádné zkušenosti s malými tygry v domácnosti, je lepší raději zvolit přátelskou a vlídnou kočičí rasu.
Nakonec by jste v úvahu měli vzít i hlasitost projevu některých plemen. Chcete kočku, která s vámi bude hodně mluvit a někdy i dost rozhodným hlasem? Pak byste mohli mít radost z koček orientálních nebo siamských. Pokud by vás však časté a hlasité mňoukání rušilo, vyberte si spíš Mainskou mývalí kočku, Ragdolla, Britskou krátkosrstou kočku, Korata nebo Perskou kočku.
A ještě jedna zásadní otázka na konec: Domácí kočku nebo šlechtěnou?
Kromě faktoru roztomilosti je v této otázce asi jednou z nejzásadnějších podotázkou pořizovací cena. Ta se může u šlechtěných koček pohybovat klidně v úrovni 10 – 20 tis. korun. Některá plemena můžete sehnat “již” od 4 tis. Kč. Levnější jsou zvířata bez průkazu původu (PP). Pořízení zvířete bez PP ale skýtá určitá rizika, a to jednak zdravotní a také zde chybí jistota, že kočka bude vypadat 100 % podle vašich představ.
Určitě vás teď trápí otázka proč jsou šlechtěné kočky tak drahé. Chovatelé uvádí hlavně tyto důvody: náklady na různé testy, které prokážou, že kočka je naprosto zdravá a netrpí dědičnými nemocemi, náklady na odčervení, očkování, pravidelné veterinární kontroly (matky kotěte i koťátek), v některých případech náklady na čipování, krytí a pak samozřejmě náklady na krmivo, stelivo pro kočky, čas věnovaný výchově koťat, ale i poradenství pro nové majitele. Tyto náklady se mohou souhrnně vyšplnat do několika tisíc.
Nezanedbatelná je i chuť koček k lovu (lovecký instinkt)
Průzkum organizovaný britskou organizací Feline Advisory Bureau (FAB) vyhodnotil na základě ankety s majiteli koček jak jsou na tom kočky s loveckým instinktem. Ukázalo se, že kříženci domácí kočky mají mnohem větší chuť k lovu jako jejich vznešenější příbuzní. Když měli možnost, tak se u nich lovecké schopnosti probudili z poloviny tak často jako u koček s rodokmenem. Také se ukazuje, že tyto kočky hůr vychází s dalšími kočkami. Domácí kočky jsou mnohem zdrženlivější k ostatním kočkám než šlechtěné kočky, které vykazují dvakrát méně často agresivní chování. Také potřeby pro péči koček závisí na jejich původu. U domácích koček není tak náročná péče o jejich srst, na druhou stranu je možnost venčení spojená s vyšší měrou úrazů nebo nemocemi z parazitů a tím i vyššími náklady na léčbu. Poměrně známý je i fakt, že kočky, které mohou chodit ven se dožívají výrazně nižšího věku než kočky, které jsou jenom doma. Uvádí se průměrný věk 5 – 6 let oproti věku 12 – 20 let a je to zásadní rozdíl. Ano, možná to nevíte, ale není neobvyklé, že kočka se při dobré péči dožije 18 i 20 let. Nejstarší kočka na světě se dožila dokonce neuvěřitelných 38 let. Je tedy důležié si uvědomit, že kočka je opravdu dlouhověkým zvířecím společníkem.
Pokud však máte otevřenou mysl a na vzhledu a povaze vám až tak nezáleží je zde vždy možnost vybrat si kotě v útulku. Zde máte jistotu, že je zvíře zdravé, bylo o něj dobře veterinárně postaráno a za malý poplatek může být brzo u vás, v případě, že není z nějakého důvodu v karanténě. V takovém případu radím hlídat den, kdy bude uvolněno, protože o hezké, mladé kočky (hlavně dlouhosrsté nebo polodlouhosrsté) je velký zájem a když si po něj pojedete třeba až odpoledne, tak už by tam nemuselo být (moje vlastní zkušenost). Poslední možnost je vzít si od někoho kotě zadarmo. Inzerátu je velká spousta hlavně začátkem léta. V případě, že zvolíte tuto variantu je třeba počítat s tím, že nevíte v jakém je kočka zdravotním stavu. Na fotce může vypadat všechno v pořádku, ale ve skutečnosti můžete zjisit, že se budete muset postarat o odblešení, odčervení, očkování nebo o další léčbu (například kočičí rýmy či zánětů spojivek). Opět mluvím z vlastní zkušenosti. Je to teda rizikovější varianta, při které se musí počítat s náklady navíc. Ale rozhodně bych jí nezavrhovala.
Každopádně vám přeji šťastnou ruku při výběru kočičího mazlíčka. V dalším článku se budeme věnovat tomu, co všechno pořídit před příchodem kočky domů.